Na jakémkoliv fóru zazáříte s náramky

Každá žena chce zazířit na plese či věčírku a nejlépe i na ulici, kde je velké množství konkurence. Lze toho dosáhnout třemi způsoby:

  • Odlišit se perfektně a výrazně sladěným oblečením
  • Hrát na ulici na kytaru, housle či jiný hudební nástroj :-)).
  • Mít krásný šperk, který se třpytí a zároveň jej spojit s bodem č.1.

Pokud perfektně spojíte bod 1 a 3 budete stejně krásný a výrazná jako kdyby jste hrála na housle. A jedna skupina zajímavých šperků jsou náramky.

Ale jak je rozdělit?

Dle materiálu: Každý šperk je z různých materiálů. Záleží na Vás, který máte ráda. Také Vám však musí dělat dobře. Nesmí způsobovat alergické reakce či podrážděnost pokožky. Klasické, cenově dostupné a velmi oblíbené je stříbro. Nevýhodou je, že o něj musíte hodně pečovat a v letních měsících nejlépe nenosit, protože pot způsobuje zčernání. DAlší vhodnou variantou je chirurgická ocel, která alergie nezpůsobuje, ale zase má barvu šedou, pro někoho nevýraznou a nezajímavou. Je však zdravotně nezávadná a většinou je její povrch leštěný. Značná výhoda je, že je materiál velmi stálý. Nečerná, více vydrží.

S kamínky nebo bez? To je další aspekt výběru tohoto šperku. Má být ryze kovový nebo i s nějakými kamínky (či jedním větším)?

V poslední době se značně rozmohly Pandora náramky, které jsou oblíbené díky variabilitě a možnosti si náramek utvořit sám. Skvělý obchod jak ze zákazníka vytáhnout tisíce korun za korálky. Pravdou je, že bývají ze stříbra či zlata…ale stejně..

Výsledek obrázku pro pandora

Láska je láska n.2

Mám milion chutí ho obejmout, začít brečet a rozkřikovat se jak ho hrozně miluju a jak mi moc chyběl, ale také mám tisíc chutí do něho začít bušit a rozkřikovat se jak mě mohl opustit, jak mi tak mohl ublížit … Udržím se a jen stojím a dívám se mu do očí. Po chvíli pohledem uhnu do země. „Tak proč nic neříká…proč jen tak mlčí a škrtí mě v tom vzteku a bolesti…“

– Potom konečně promluví. “ Ahoj “ odmlčí se a já neodpovídám. Dívám se do země na v  ten okamžik hrozně zajímavý obal od žvýkaček a celé tělo mám jako v ohni. “ Hele , promiň. “ řekne svým úžasným ukrainským přízvukem a moje kolena musí sebrat všechny síly aby se nepodlomily a nezhroutily se na zem. „Promiň ? To je vše ? Já měsíce chodím jak bez duše, se všemi se hádám a všechno kazím kvůli tobě a tomu co jsi udělal a ty mi řekneš jen promiň? … “ … v hlavě mi lítá vztek a taky hrozný smutek ale hlavně zmatek. Jsem zmatená.

Potom to všechno probíhá rychle. Chytne mě za ruce a podívá se mi zase do očí. Cítím jak mi začínají štípat oči ale zamrkám slzy a on mě obejme. Pořádně se k němu přitisknu. Cítím jak mi celé tělo těžkne a mám chuť spadnout na zem a ležet tam klidně i několik dnů. Všechy starosti ze mě rázem odpadly a já mám pocit jako bych teďka držela celý svět, celý smysl života, smysl mého beze smyslového života. Stáli jsme tam dlouho ani nevím jak. Bylo mi jedno kdo nás vidí, kdo jde okolo, a bylo mi jedno kolik je hodin a že existuje nějaká škola. Měla jsem vše po čem jsem tak toužila, jeho obejmutí, jeho dotek, cítila jsem jeho dech, teplo, cítila jsem jak mu tluče srdce, a to bylo vše co jsem potřebovala a vše po čem jsem toužila.

Výsledek obrázku pro láska

Láska je láska..

Ráno jako každé jiné, tedy alespoň do toho okamžiku kdy výjdu z domu a ze zvyku se podívám jestli nestojí u mostu a nečeká na mě jako dřív, a opravdu ho tam uvidím.

Rukama a nohama mi projedou mravenci a zamrazí mě v zádech. “ Mám dělat jako že nic, projít a jít dál, nebo mám pozdravit a jít ? Nebo pozdravit a zastavit se ? … “

Nemůžu tam jen tak stát a civět na něho, rozhodnu se jednat a prostě jít dál, však to nějak dopadne. Jak se k němu blížím každým krokem mi těžknou nohy a chytá mě panika a chuť otočit se a utéct někam pryč nebo se na místě propadnout.

Okolo nikdo není, jen já v půlce cesty na autobus který mi vesele ujíždí, a on který se na mě dívá a je očividně v rozpacích, ale zdaleka né v takových v jakých já.  Už jsem skoro u něho, nohami nemůžu skoro pohnout a hlava se mi motá, mám na něho vztek, ale přitom někde cítím že ho pořád ještě miluji, že ty city se sice na chvíli někam ukryly, ale neodešly.

Jsem skoro u něho… srdce mi buší a nevím kam se mám dívat. Rozejde se naproti mě a potom mě chytne za rameno a zadrží mě. Podívá se mi do očí. Zase ty oči, zase ten pohled, vidím svůj odraz v jeho očích, vidím jak dýchá, jak stojí, jak mě drží rameno, cítím jeho dotek a už jsem zase v tom.

Nádherná země Islandu. Námět na Islandské fórum.

Moje nejoblíbenější a vysněné místo na Zemi je Island. 
Island je stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu . Žije zde přes 300 000 osob.

Největším městem je Reykjavik, který je i hlavním městem. Ostrov je vulkanicky aktivní . Ve vnitrozemí se nacházejí lávová pole, pohoří, ledovce…

Břehy ostrova jsou omývány Golfským proudem, který ovlivňuje tamní klima.

Island, to je země rozmanité a především téměř nedotčené přírodní krásy. Je to země ledovců, sopek, gejzírů a geotermálních pramenů, fjordů, vodopádů, pastvin, vysokých nedostupných hor ale i dalekosáhlých lávových pustin. Obklopený nekonečným oceánem, jehož vlny brázdí největší savci této planety velryby a jehož pobřeží obývají tisíce rozmanitých ptáků, Island stojí uprostřed mořských vod atlantického oceánu trochu jako jiný svět.

Na zdánlivě malém území naleznete takovou různorodost, jako téměř nikde jinde. Island Vám možná přijde drsný a strohý, možná přívětivý a stále živý. Každý návštěvník Islandu ovšem shledá to, že Island je především naprosto jedinečný.

 

Podle mě je Island krajina jako z pohádky, krásná příroda, nevídané místa, chtěla bych se tam jet podívat, a objevovat nové místa.

Výsledek obrázku pro Island